Štěpán Rak
Nelze postihnout všechny tváře a podoby Štěpánovy. Mnohé jsou překvapivé, ale všechny spojuje hudba a láska. Jen přes tyto dva fenomény se lze dobrat k jeho nitru. Štěpána nelze přehlédnout. Lze ho mít rád (a hodně!), nebo i naopak. Nikdy nestojí v závětří. K životu přistupuje vášnivě. Pere se s časem i sám se sebou (někdy i se světem kolem), dívá se a zachycuje okem objektivu poezii, která nám často uniká – a miluje. Vždy celým srdcem. V tom je žhavé magma jeho tvorby. Když hraje na kytaru, sám se stává hudbou. U nikoho jiného jsem to dosud neviděl. Závidí i přeje. Umí být opatrný na korunu, ale věnuje často velkoryse celý výtěžek koncertu včetně honoráře na pomoc potřebným. Jeho hudba nemá Snílek, pábitel, lev (dle horoskopu), věrný kamarád, Bohem políbený muzikant, člověk držící vždy a za všech okolností slovo, špičkový fotograf, milovník Slezska, cestovatel bez řidičského průkazu a auta, astronom i astrolog, pedagog, táta... ohraničení ani respekt k ustáleným formám. Respektuje ale vždy své posluchače, ať už sedí v nejslavnějších koncertních síních světových metropolí nebo u táboráku na Medenici. Tam všude je jeden Štěpán a jedna hudba. A ta se dotýká všech. Ani 1648 společných vystoupení ve 33 zemích čtyř kontinentů mi nedovolí napsat, že Štěpána dobře znám, ale moc si ho vážím a mám upřímně rád! - Alfred Strejček
