Hrejme dále... Alfred Strejček, David Vávra, Pavel Pafko

Vážený a vzácný pane Alfrede,
dopisy si nepíšeme příliš často, přesněji řečeno vůbec. Ale tentokrát se Vám musím ozvat. Ježíšek mi prostřednictvím Jitky daroval Vaši knížku, ve které mi schází už jen Váš autogram, ale po jejím přečtení jsem nabyl přesvědčení, že i toho se jednou dočkám. Chci Vám sdělit, že síla, která z ní vyzařuje je obdivuhodná a cesta, kterou jste si ve své situaci zvolil je jediná správná, což ostatně víte. Kdyby tu knihu napsal někdo jiný než Vy, doporučil bych Vám, abyste si ji přečetl, protože je to návod jak přežít a zvítězit. Měla by se dostat do rukou všech, kteří se ocitli v jakékoliv těžké situaci a nepatří mezi ty, kteří se vzdávají.

Moc Vám za ni děkuju a těším se na den, kdy si zajdete do Semaforu, podívat se na tu skvělou herečku Molavcovou.
Aby to bylo brzy Vám upřímně přeje

Jistej Jiří Suchý.

---

Dočetl jsem "Freda".
A zcela intuitivně volám "Klobouk dolů všichni, před takovouto vůlí k životu".
Vůlí, která "nakazila" všechny zainteresované, včetně Vás.
Moje drahá manželka pod silnými opiáty bohužel vůli opustila a zemřela.
I to je však cesta. Cesta do nadpřirozena, "mezi bohy".
"Fred" je výjimečný a již teď dokázal nemožné.
Další pokrok bude jen pokračováním zázraku vůle a duše. Jsem přesvědčen, že na této cestě nejen, že neztratí nikoho ze svých početných přatel, ale jejich řady ještě rozšíři.
Zcela výjimečnou a ústřední pozici zaujímáte však Vy - Jitka Molavcová.
I před Vámi proto všichni "smekněme klobouk".
Víte, při čtení knížky Hrejme dál jsem si hluboce uvědomil tu tenounkou hranici mezi životem a smrtí. Vy ženy ji máte oproti mužům poněkud přírodně pevnější, ale to by nás muže nemělo ospravedlňovat vzdávat život bez boje. Viz např. David Vávra.
Velice téžké je, co jsem si při čtení knížky vybavoval, svůj život umět prožít. Nalézat své limity a možnosti. Nemám tím na mysli ty různé extremisty.
Ne ne, myslím tím normální život. Náš život je a bude jak krásný, tak krutý.
A ještě jedna věc mě oslovila. Humor a smích.
Kdysi jsem miloval V+W, ale postupem času jsem je někde potratil.
A jenom částečně je našel u her Smoljaka+Svěráka. Humor je opravdu kořením života. Je asi přirozené, že ženy oceňují jiný styl humoru než muži.
Proto by se manželé i přátelé měli co nejusilovněji najít humor, který je spoji, který bude společný. A "Fred" má, díky Bohu, bytostný vztah
k humoru a tedy i k osvobozujícímu a posilujícímu smíchu.
Nechci Vám a 'Fredovi" na závěr nic jednoduše přát. Na to jsem příliš daleko od dění. Nicméné přeji, aby vyhrál ŽIVOT.

Ing František Lukáš, t.č. uklizeč v Podolí

---

Dobrý večer,
četla jsem Vaši knížku jedním dechem. Osobní výpověď člověka, který něčím podobným jako Vy prošel a prochází, má nesmírnou hodnotu pro nás pro všechny...
Přečetla jsem již několik knih o prožitcích osob s těžkými poúrazovými i depresivními stavy. Vaše vzácné onemocnění má navíc svá specifika, průběh se zrádnými reakcemi imunitního systému. Je neuvěřitelné kolika komplikacemi, kolika perpetiemi jste již prošel.
Obdivuji Vaši paměť, schopnost všechny ty tělesné i psychické stavy tak dokonale popsat. Je úžasné, že Váš mozek tak skvěle funguje, nejen že jste schopen tak dobře ovládat ono speciální PC, ale hlavně, že jste schopen využívat svého ohromného odborného potenciálu pro organizaci kulturních akcích s vlastní účastí.
Máte skvělé zázemí, ale přesto obdivuji Vaši vnitřní sílu.
Jitka mi poslala i svůj dovětek, opravdu krásné vyznání.
Kdo jiný by ho měl napsat! Gratuluji.

Doc. MUDr. Staša Bartůňková CSc.D

---

Drahý Alfrede, přečetla jsem Váš příběh, napínavý a plný zvratů, úzkostných propadů a malých vítězství především jako povzbuzení
a příklad pro nás někdy malomyslné.
Váš text se čte jako detektivka psaná bohatým jazykem, a pro mě jako milovnici autentických příběhů je rozhodující, že je to skutečnost a ne fikce.
OBDIV k Vám je nasnadě, Vaše vůle se mi jeví jako neuvěřitelná. Stalo se, že Osud ukázal na Vás jako by věděl, že si vybral soupeře vzácné a nevídané vůle, který se s ním nemilosrdně popere.
Ocenila jsem, že si pamatujete nejenom všechny skutečné události těch dvou let, ale také své blouznivé sny hodné básníka. Co mě zasáhlo, je Váš vděk všem přátelům a pečujícímu personálu a lékařům, protože vím, že vděčnost existuje jen u lidí vysoké mravní úrovně. Co jsem si při čtení Vašeho textu potvrdila je to, že jste ČLOVĚK LÁSKY. K životu, k lidem, k dcerám a k naší milované Jitušce. Přeju si, aby láska, kterou v sobě nosíte, Vás přenesla přes hory, přes úskalí vzdorující diagnózy, přes nástrahy zdravotních komplikací. Váš duch prokázal, že je připraven utkat se
se strohými lékařskými předpověďmi. Váš umanutý boj mi připomíná Tyršovo provolání – TAM SVĚT SE HNE, KAM SE SÍLA NAPŘE!
Držím palce ze všech sil, a moc se těším na naše setkání, mám Vás ráda,

Vaše Olga Sommerová

---

Jitko moje milá, milý Frede,
jedním dechem poslouchám ze svého PC ten příběh, jde mi vnitřním viděním film, při němž mi vlastní tělo chvílemi tuhne úzkostí, tou přirozenou reakcí z představ utrpení...
Současně ovšem prosakují skrz vlny strachu a odporu k trápením těla i duše ty božské jiskry, světelná poselství ducha, jímž je dán smysl všeho, tedy i bolesti, strádání a boje s ním spojeným. Ta kompozice má najednou jasné směřování k bodu, v němž je obsažen celý vesmír, celý ten nekonečný kolotoč proměn energií, přetavujících "ne moc" v Nietscheho "vůli k moci". A já si uvědomuji, jak jsem silně obdarována tou možností být účastna, být ve spojení. Jsem nesmírně posílena, vděčná a dojatá. děkuji vám oběma, Vám, silný a krásný Frede, a Tobě, báječná Jitko, kometo blýskavá na Fredově nebi, spouštějící na zem
duhu splněných přání. Děkuji Vám a objímám z dálky.
Vaše Olga Anna

Olga Štěpánová - Anna Markowitz

---

Dobrý den, Štěpáne,
knihu jsem si dávno objednala, hned jak se objevila, čte se opravdu jedním dechem. A člověk opravdu před Fredem smeká, co všechno zkusil a stále má v sobě tolik optimismu, pokory a neskonalou moudrost a přehled o všem...A energii je schopen rozdávat nám " relativně zdravým". Dávno říkám, že má v sobě něco božského:-) . A pak - jak se praví v jedné písni : Všechny bolesti utiší láska... Neznám nikoho, kdo by toho tolik dokázal a s takovou noblesou.
Mnoho pozdravů

Jitka Morávková

---

Knihu jsem si koupila hned jak vyšla a přečetla ji jedním dechem. Je úžasně napsaná.
Pěkný den přeji a hodně zdraví Vám i panu Strejčkovi.

Ratajová Dagmar